Přeprava sypkých materiálů

Přeprava sypkých materiálů

Přepravovat sypké materiály nemusí být tak jednoduché jak se zdá. Tedy jednodušší přeprava z pohledu nakládky a vykládky zřejmě neexistuje, nicméně v rovině nápravových tlaků, rozložení hmotnosti na vozidle jde bezpochyby o nejrizikovější náklad. Takový náklad s sebou nese značná rizika. Úskalí se skýtá v upevnění nákladu, v leckdy nemožném zvážení nákladu a o nápravové váhy na nakládce zavadíme zřídka.

Zatímco paletované zboží musíme zabezpečit proti pohybu (§ 52 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, dále § 15, odst. 11 Vyhlášky č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), musíme správně rozložit váhu tak, abychom nepřekročili povolenou hmotnost na nápravu, sypké materiály takto nezabezpečíme. Zákon 361/2000 Sb. přímo počítá s působením sil na náklad (setrvačná, odstředivá, hmotnostní síla) a proto právě vyžaduje správné zabezpečení. S pohybem sypkých materiálů zřejmě nikdo nepočítá, jinak by nemohli být řidiči postihováni za nedodržení hmotnosti na nápravu.
Právě pohybem volně ložených látek na ložné ploše vozidel se zabývala Zkušební laboratoř Excolo s.r.o z Chebu. Tyto testy jasně prokázaly pohyb materiálu při jízdě. Nákladní vozidlo působí na náklad změnami rychlosti (brzdění, rozjezdy), změnami směru a vibracemi (chod motoru, přejezdy nerovností apod.). Tyto skutečnosti nemůže řidič ovlivnit. Nemůže tedy ovlivnit chování nákladu. Přesto je odpovědný za správné rozložení váhy. Navrhují tedy rozdělení sypkých substrátu do čtyř tříd podle jejich fyzikálních vlastností a podle nich postupovat při represích proti řidiči a dopravci.
V první skupině se nacházejí substráty práškové, jemnozrnné a granulované s velikostí zrn až 10 mm např. cement, vápno, sůl, sádra apod.

V druhé skupině jsou střednězrnné a granulované substráty o velikosti zrn 10 až 40 mm např. písky, drobné kamenivo, hnojiva, obilí. Oba druhy materiálu se chovají při přepravě prakticky stejně a nelze prakticky zabránit změně jejich polohy při přepravě. Proto navrhují postihovat pouze překročení celkové hmotnosti vozidla, nikoli hmotnosti na nápravu. V třetí skupině najdeme materiály hrubozrnné o velikosti zrn 40 až 80 mm například kamenivo, uhlí, brambory. U této skupiny není pohyb na ložné ploše tak veliký jako u skupin 1 a 2. Doporučují tedy kontrolovat celkovou hmotnost vozidla a tolerovat mírné překročení hmotnosti na nápravu. Čtvrtou skupinu tvoří kusovité substráty s velikostí 80 až 200 mm hrubé kamenivo, stavební suť, řepa apod. Takový náklad kontrolovat, jak na celkovou hmotnost, tak i na hmotnost na nápravu a postihovat výrazné překročení zatížení náprav.
Není tedy možné zabránit pohybu materiálu a tím předejít přetížení náprav, přesto jsou řidiči postihování i za tak banální překročení zatížení náprav, kterým je po odečtení tolerancí 150 kg, tedy váha urostlejšího chlapa. Zdá se, že není zájem přistupovat k dopravě spravedlivě a zohledňovat i neovlivnitelné skutečnosti. Jednodušší je potrestat „viníky“. Můžeme jen doufat ve vítězství zdravého rozumu.                     

                                               Za sdružení řidičů sepsal Petr Vysoký