Rozhovor se záchranářem

Dnes si vyzpovídáme dalšího řidiče, tentokrát s trochu nevšední náplní práce. Nicméně je to řidič, který je denně na silnici, lze ho zastinout v kteroukoli denní dobu za volantem, někdy musí jet, i když by radši seděl někde za bukem. Filip Stach je oním člověkem, který je navíc ještě jako někteří z Vás dobrovolným hasičem.

Jak jsi se dostal k povolání řidič?
Asi tak, že sem udělal řidičák a jako spousta mladých kluků jsem se hrnul k volantu.

Jasně, častý způsob, a s čím si vyrazil do ulic?
Byl to Ford tranzit, dělo jak blázen, 2.5Td s hlukem v kabině takovým, že nešlo poslouchat rádio.

Další řidičský posun se odehrál jakým směrem?
Nastoupil jsem jako řidič k firmě Ambulance Meditrans, kde jsem jezdil s převozovou sanitkou.

Převozovou? Je  tedy více typů? Ptám se, protože ne každý ví..
Sanitky jsou: převozové tzv. DRN (doprava raněných a nemocných) to jsou ty, co vozí babičky na kontroly a pak jsou sanitky RZP/RLP  (RZP=rychlá zdravotnická pomoc/RLP=rychlá lékařská pomoc) to jsou vozy, kde se posádka skládá z řidiče a záchranáře nebo zdravotní sestry, to je v případě RZP, a potom v případě RLP se posádka skládá z řidiče, záchranáře nebo sestry a z lékaře.

Děkuji a když jsme u sanitek a rozdělení, jak je to s tím houkáním? Ptám se proto, že jsem nejen já velice často svědkem toho, že sanitka dojíždějící do kolony najednou začne houkat a když mě projede okolo kabiny, tak vzadu vidím sedět třeba 3 občany staršího věku.
No to je to, co komplikuje život řidičům sanitek RZP/RLP, ať už na sekundárních převozech nebo na primárních převozech. Správně by sanitka DRN houkat neměla v případě, že má naloženého pacienta u kterého dojde ke zhoršení stavu,  si řidič musí zavolat místní záchranku, sám tam stejně nic nezmůže. Samozřejmě i tahle sanitka vozí krevní deriváty, orgány k transplantaci, a pak houká oprávněně, ale to by určitě neměla naložený ty tři důchodce, které veze na vyšetření do nějakého zdravotnického zařízení, ve většině případů si to řidič VRZne, aby nemusel čekat v koloně.
U vozidel RZP/RLP a v případě větších firem i u vozidel DRN je použití VRZu hlídáno přes GPS a můžu říct, že u nás je to docela tvrdě postihováno, když si to někdo troufne VRZnout na černo, a proč to komplikuje život řidičům RZP/RLP? Když je někde kolona a prožene se skrz ní 5 rozblikaných a rozhoukaných sanitek všech možných barvách, tak jsou ostatní řidiči samozřejmě naštvaný a pak když přijede rozhoukaná opravdová RZ, která veze pacienta, který opravdu potřebuje být na určitém specializovaném pracovišti co nejdřív, tak už nikdo z řidičů stojících v koloně nemá ani chuť a ani snahu uhýbat a ani se jim nedivím..

Jezdil si i s jiným autem, kamionem nebo jen se sanitkou?
Jezdil sem s nákladním vozidlem kategorie do 7.5t. Prošel sem vozy značek Man, Mercedes a Iveco v této kategorii, a jednalo se převážně o rozvozy bílé techniky, tedy lednice, pračky atd.
Rozvozy byly na větší vzdálenosti či menší? Ptám se proto, že spousta řidičů při této práci má problém dodržovat dobu řízení a přestávek.

Naštěstí díky rozvržení trasy přepravy se mě vždy dařilo se s tímto známým problémem popasovat, tím neříkám, že jsem byl bez poskvrny, ale nikdy se nejednalo o nic vážného nebo nějaké hrubé porušení. Možná to bylo i tím, že jsme převážně jezdil po čechách a většinou jsem polovinu pracovní doby rozvážel, tu druhou, jsem se pak vracel na firmu. Tuto činnost jsem vykonával cca 2.5 roku a dá se říci, že mě to, co se řízení týká něco dalo, zejména o tom, kde všude se dá s bednou projet, ať to na první pohled nevypadá. Některé adresy skutečně stály za to.

Byl jsi spokojen s pracovním nasazením, přístupem zaměstnavatele?  Konkrétně mám na mysli, sociální zázemí, plat, diety, placení přesčasů pokud byly.
Jo tak to byla taková ta česká klasika. Pro stát přiznaném základu, zbytek na ruku, a diety byly něco jako sprostý slovo. Nicméně jako svobodný, bezdětný člověk, jsem to bral jak to je a  nestěžoval si.
Po těch pár letech strávených na rozvozech si šel jezdit kam?
Vrátil sem se zpátky na sanitku, ale tentokrát na RZP/RLP

Co je všechno kromě řidičáku k této profesi zapotřebí ?
No snad si to pamatuji dobře, ale řidič musel mít dva roky praxe na převozové sanitce DRN a kurz v délce 120 hodin a na RZP/RLP je to 800 hodin kurzu řidiče záchranné služby.
800 hodin je poměrně dlouhá doba. Platí to zaměstnavatel a nebo sám zájemce a tuto práci?
Tak kurz nám zaplatil zaměstnavatel, ale bylo to za určitých podmínek, včetně tzv. upsání se na určitou dobu, což je ale velmi seriozní, protože tyto kurzy jsou velmi drahé.

Na diskusním foru Sdružení řidičů CZ  jsi založil tzv. kurzy první pomoci. Co tě k tomu přivedlo?
O sdružení jsem se dozvěděl od svého známého a když jsem to diskusní forum prošel, zjistil jsem, že bych mohl přispět se svými vědomostmi do mlýna. Jsem si vědom, že to není tak populární, jako jiné debaty, ale baví mě to, protože v tom vidím nějaký smysl  a dělám to rád. Každý si musí rozmyslet sám, jestli mu to něco dá nebo ne.

Vím o tobě i to, že jsi členem jednotky sboru dobrovolných hasičů, takže se dá říci, že pomoc bližnímu, je tvoje životní krédo?
Pokusím se to nějak popsat. Zlé jazyky tvrdí, že jsem  úchyl na vše co má modré majáky. Nicméně pravdou je, že v takových oborech je to známo o více lidech. Ale skutečně je to asi tak, že již od dětství mě záchranka a vše okolo ní tak nějak zajímalo a přitahovalo. Seriál Sanitka mě v tomto posunul ještě dále. Prostě jsem tomu propadl tak, jako někdo kamionu. S hasičinou jsem přišel do kontaktu díky svému otci, který sloužil u podnikových hasičů letiště Praha Ruzyně a jeho vyprávěni o práci jsem bez dechu hltal a žádal opakování všech možných historek. No a když přišel kamarád s tím, že u nich shánějí řidiče sanitky, bylo o mém osudu rozhodnuto. Dneska už vím, že je to práce, kde člověk slyší častěji nějakou tu nadávku, než poděkování, ale asi jsou slova mých známých pravdivá a já se s tím tak nějak narodil.  Jsem rád, že mohu někde někomu pomoci ve chvíli, kdy je to třeba.
To bylo skutečně vyčerpávající, já děkuji a přeji více těch poděkování a spokojenosti v práci i soukromí.
Také děkuji a řidičům – čtenářům, přeji vše dobré a spoustu kilometrů bez nehody
Rozhovor vedl Martin Kareš