Se psem po evropě

Se psem po evropě

 

Sjezdila Evropu s parťákem i se psem, nyní bude křižovat české rádoby silnice. Zcela vyjimečně slečnu necháme beze jména, pouze s přezdívkou, která však některým nebude tak neznámá…..

Vyzpovídal jsem slečnu Nemeziss.

 

 

Jak jsi se dostala k povolání řidič?

 

   Od 6-ti let jsem chodila pomáhat rodičům do JZD, popojíždět s malotraktorem, pak s velkým traktorem. Bavilo mě to a tak začala nenápadně klíčit myšlenka, že budu řidičkou. Táta dřív jezdil a hodně mi o tom vyprávěl, ale také říkal, že to není povolání pro ženu. Takže jsem šla studovat výpočetní techniku. Poté jsem nastoupila do zaměstnání jako dispečerka a „vzpomněla si“ na svojí dávnou touhu. Kamkoli jsem se ale hlásila, na místo řidiče, tehdy ještě jen s “Béčkem”, s úsměvem mě odmítali, z důvodu krátké praxe a hlavně, že jsem žena. Až mi jeden šéf dal šanci a nastoupila jsem jako řidič-skladník. U něj ve firmě jsem si udělala C a E a s expřítelem nastoupila do dvojky na Unii. Expřítel mě naučil vše potřebné a rozdělili jsme se. Následovalo Španělsko, Portugalsko s plachtou, pak frigo, brigádně 7,5tunka, frigo ve dvojce a zase plachta. A teď mě čeká tandem, s tím jsem ještě nejela, tak jsem zvědavá.

 

Nějaké karamboly jako začátečníka tě potkaly?

 

   Měla jsem velmi dobrého učitele, který mě neustále hlídal a tak spoustě karambolů předešel. Takže sem tam obrubník, jedna zoraná zahrádka v Anglii,

utrženej doraz o rampu, prostě nic velkého. První jarní brázdu jsem u Mnichova vyorala až později, kdy se se mnou utrhla krajnice, nikomu se naštěstí nic nestalo. Jinak se mi karamboly celkem vyhýbají.

 

Kudy vedou trasy tvého kamionu, resp. kde se nejčastěji pohybuješ?

 

V současné firmě jezdím hlavně Německo, Francii a Belgii, ale v následujících pár měsících mě nejspíš potkáte na stabilce Přelouč-Ostrava.

 

Jaké značky jsi už při řízení vystřídala?

 

   DAF, Volvo, Scania, Iveco, MAN, Renault – manuály i automaty. A asi 10km s Liazkou při závěrečkách na E, kdy se rozbilo Eurocargo :-) nejlíp se mi jezdí se Scančou a DAFíkem v manuálu.

 

Co zaměstnavatel? Plat, sociální zázemí?

 

U stávajícího zaměstnavatele (RTW Trans) jsem teprve 3 měsíce. S platem jsem spokojená, vše co jsme si dohodli s vedením platí, když je nějaký problém ihned se řeší, auta se servisují, máme dobrého mechanika. Šéfové mají velmi lidský přístup, neberou řidiče jen jako „prostředek, který jim vydělává peníze“, oproti dosavadním zaměstnavatelům velký rozdíl. Doufám a věřím, že spokojenost vydrží na obou stranách.

 

 

Co se ti líbí na povolání řidič a co ti naopak vadí?

 

   Líbí se mi, že jsem víceméně „svojí paní“, i když v okamžiku, kdy se někam pospíchalo a dispečer mi dával průměr 90km/h, neměla jsem ani čas si odskočit, tak jsem si to nemyslela. Vidím nová místa, sice většinou jen z dálnice, ale i tak. Každý den jsem někde jinde. Řízení i věci s prací řidiče spojené mě prostě baví a zatím si nedovedu představit, dělat něco jiného. Vadí mi, že dost často je řidič ten poslední póvl. Chtěla bych zažít doby, které znám jen z vyprávění, kdy řidič byl „někdo“ a také existovala kolegialita. Dnes se na vás každej vykašle a když vidím, že v zahraničí pomůže spíš Němec nebo Španěl, než Čech, stydím se.

Vadí mi, co se z dříve tak prestižní profese stalo, a těším se, že pozůstatek dřívější doby a řidičskou soliaritu zažiju snad ještě na východě, kam se chci rozhodně v následujících letech podívat.

 

Kvalita silnic je často omílaná věc, jak se na to díváš ty?

 

U nás je to těžká krize, vždy když se vrátím ze zahraničí a najedu na českou rádobydálnici, např. D1 nebo D11, mám chuť vzít Premid jednotku a hodit jí z okna. To nemluvím o šoustkách. Horší silnice jsem zažila snad jen na Slovensku a v Maďarsku, mimo dálnice. O tom, kam jdou peníze za mýto, bylo napsáno mnoho. V Čechách se prostě většina věcí dělá naprosto špatně, jenže to bohužel ovlivňují jiní…

 

Co si myslíš o právním pojištění řidiče?

 

Myslím že je to dobrá věc, osobně jsem zatím ale této služby nevyužila.

 

Máš nějaký silný zážitek ze silnic a provozu na nich?

 

Takových věcí je, bohužel spíše negativních. Ať je to „bus“ plný dětí, který to v 50ti švihne bez blinkru před naplno rozjetý kamion, nebo osobák co předjede a skoro zastaví. Kdysi mě vyděsili cyklisté na silnici pro motorová vozidla ve Španělsku, a silný zážitek je to pro mě vždy v Itálii, jejich styl jízdy se mi líbí.

 

 

 

Jsou nějaké věci v této profesi, které tě omezují, nebo ti vysloveně vadí?

 

Vysloveně mě vadí nátlak na porušování 561, stav aut často za hranicí technické způsobilosti, nezájem vedení o lidské potřeby typu doktoři, volno a pod, výplaty na 3x nebo vůbec. Tohle jsem v takové míře zažila až v této profesi a řidiči u nás nejsou schopní se spojit a něco s tím udělat. Mám pár takových firem za sebou a jsem ráda, že jsem tam, kde jsem.

Omezení, snad jedině, že ne pokaždé vyjde pauza se sprchou a WC, v mém případě, kdy jezdím se psem, jsou i firmy kam pes nesmí, a také to, že si člověk něco naplánuje a ono to nevyjde, protože musí jet, nebo se něco podělá. Ale s tím jsem do této profese šla.

 

 

Co se ti na tvém povolání líbí nejvíce?

 

Že dělám to, co mě vždy bavilo, jezdím jen se svým psem (jsem samotářka) a jako bonus je občas cesta, která se dá srovnat s výletem. Baví mě všechno spojené s touto prací, ať je to plachtování, výměna kola nebo psaní papírů. Samozřejmě jsou chvíle, kdy bych se vším švihla a šla si sednout do kanclu, ale zatím tyto chvíle vždy pominuly.

 

 

Nejde se také nezeptat na pány kolegy za volantem. Jaké jsou tady tvoje zkušenosti?

 

   Dobré, téměř vždy se mi snažili kolegové pomoci, poradit. Ale někdy, třeba na víkendových pauzách, byli někteří až moc vlezlí. Ale i od toho mám Frenn (moje rotvajleřice) :-) co se týká kolegů ve firmě, to je poslabší. Někteří mě vidí jako konkurenci nebo nevítaného návštěvníka. Zezačátku mě to mrzelo, dnes už to neřeším a upřímně si radši popovídám a dám kafe s řidičem z jiné firmy. Jsou i vtipné situace, např. když jsem ve 3h ráno sháněla na Rudné tyčku ke klíči na kola. Pro znalé, určitě nemusím rozepisovat, jak se chlapi tvářili, ale ve finále jsme se zasmáli všichni.

 

Média obecně prezentují řidiče kamionů jako to nejhorší, co se na silnici pohybuje, jak to vidíš ty?

 

Že Češi dost neradi používají mozek a fungují jako stádo, tak čemu se divit? Kamion je prostě víc vidět a spousta lidí se přizpůsobí názoru většiny. A ten je, že jsme slušně řečeno, hovada co mají obě nohy na palubce, v jedný ruce telefon, ve druhý kafe a myslíme si „kdo je víc“ a podle toho jezdíme. Nemyslím, že lidi opravdu zajímá, že často musíme jet rychle, předjíždět, porušovat předpisy apod, aby oni měli svoje rohlíky, banány, pivo. Podstatné je, že je to na koho svést. „Prasat“ v malých autech je podstatně víc.

A co pokuty? Byly? A za co?

 

Byly, ale musím zaklepat, většinou to ukecám. Platila jsem za telefon, předjíždění v zákaze, světýlka, přeložení, nefunkční Premid, 561-ku. Naštěstí malé částky. A zatím bez bodů.

 

Koníčky, rodina, nebo tak něco? Prostě co děláš, když nejezdíš?

   Když nejezdím, tak peru, vařím a balím se na další cestu :-) snažím se věnovat Frenn, zajet k rodičům, být s přítelem (to jde dost těžko, jezdí s frigem, takže se spíš jen míjíme ve dveřích) času nemám tolik, jak by se mi líbilo, ale teď na vnitru by to mohlo být trošku volnější. Také chci chodit na „Krav magu“ a udělat si zbrojní pas. Jo a začala jsem se učit rusky :-)

 

Díky za rozhovor a přejeme ať se daří !

                                                         Rozhovor vedl Martin Kareš