Rozhovor s řidičem Martinem
Martin Petrov je další člen Sdruženi řidičů CZ, navíc opětovně zvolený místopředseda.
Martine první otázka se s prominutím k tvému věku nabízí ve smyslu tvých začátků. Můžeš čtenářům stručně popsat, jak jsi začínal jako řidič, resp. co obnášeli začátky v dobách totalitních?
Začínal jsem vlastně, co se týče řízení už od dětství, mnozí z nás to znají, jízdy s otcem po louce, lesních cestách, řidičský průkaz jsem obdržel v rámci výuky na střední škole v cizině, konkrétně v BLR v r. 1983, která jako jediná v bývalém východním bloku spadala pod ministerstvo dopravy, nikoliv pod školství. Toto učiliště mělo za úkol připravovat kádry pro dopravu obecně a v neposlední řadě i pro mezinárodní dopravu. Učební obor měl název „profesionální řidič a automechanik“, na tehdejší dobu se kladl důraz na znalost a opravy vozů i řízení vozidel jako takové.
Mám pocit, že na tom systému bylo mnohé dobře v příměru k dnešní výchově řidiče. Co ty na to?
Ano, pokud pomineme známé nešvary, a jiné „vymoženosti“ tehdejšího systému, podniky ČSAD a v cizích (východních zemích) jim podobné poskytovali a vlastně systémem práce nutili nastupující nováčky, jak to správně nazvat? Vzdělávání v praxi? Nováček začínal jako pucflek-podrž taška na dílně, musel se účastnit oprav, dále prošel „údržbou“ a teprve po 14 dnech až měsíci, byl přidělen ke zkušenému řidiči (zpravidla řidič, který byl „sundán“ na nějakou dobu z mezinárodní dopravy). Zácvik trval okolo 14 dní až měsíc, teprve po té zpravidla dostal vozidlo v nevalném technickém stavu se slovy: můžeš začít, až si to dáš dohromady, přihlaš se o práci. Například teprve tenkrát jsem se dověděl, že na dírách praskají žárovky, brzdy se hřejí natolik, že ztrácí účinnost, dolít kropáč oleje do některých vozů denně není problém. O chování vozidla, soupravy při jízdě za ztížených podmínek se tenkrát člověk sám snažil dovědět co nejvíce. Nebylo žádné ABS, ESP, ASR, retardéry, účinnost motorových brzd byla u některých vozidel dobrá akorát na výměnu těsnění pod hlavou.
No jsou věci, které nezměníme. Vrátím se dalším dotazem k petici proti přetěžování, která zatím leží v poslanecké sněmovně. Jezdil si i přepravy sypkého materiálu, co nám k tomu povíš?
Ano tento druh přepravy jsem prováděl poměrně dlouhé období. Přetěžování je jak úmyslné, tak i náhodné, přičemž první případ vítězí z převážné většiny. Samotný řidič nemá skoro žádné možnosti, jak se proti tomuto bránit, buď zůstane bez práce, nebo bez peněz, vysvětlení by trvalo velice dlouho. Proto naše sdružení vyhlásilo onu petici, aby případný postih za přetížený vůz byl uplatněn proti subjektu, který z toho nejvíc profituje. Řidič, to v žádném případě není. Naše návrhy jsou velice jednoduché: zákonnou normou nepřipustit, aby se přetížená vozidla dostala z objektu, kde jsou nakládána (podobně jako je tomu u našich německých a slovenských sousedů)
Nějaký zážitek z kontrolního vážení?
Ano zážitky jsou, není jich moc. Jsou převážně „normální“ až na jeden, kdy mi při přechodu hranic SK-CZ bylo naměřeno přetížení hnané nápravy asi o 300-400kg, nikoliv celkové váhy, z debaty se nakonec stala prudká hádka (vezl jsem sypký materiál), která se vyhrotila natolik, že mi bylo vyhrožováno zadržením a sankcemi, pohledy na zatnuté pěsti kontrolujících byly z mé strany velice „úsměvné“. Někdo prostě hůř chápe, že jsou materiály, které se při prudším zabrždění přesypou nad některou nápravu více, jinou méně.
Mám pocit, že jsi před rozhovorem mluvil i o jízdách na východ. Můžeš ve stručnosti popsat, co takové cesty obnášeli oproti těm na západ?
Ano absolvoval jsem i jízdy na východ, nejhorší situace byla v tomto směru v bývalém svazu, Rumunsku a Bulharsku. Jedná se o léta 1995-8. Řidič měl v těchto zemích menší možnosti jak bezpečného parkování, hygieny, případné technické pomoci a v neposlední řadě, všudypřítomná korupce a úplatky.
Co všechno jsi za svůj šoférský život řídil?
Kromě os. vozů? Ruský ZIL, GAZ, pak V3S, Liaz 100-110 Tatry:148,813,815, po r. 1989 většinu u nás běžného vozového parku.
Kde jsi byl služebně nejdále?
východ: Krivoj Rog, Rostov, Čita(pouze jednou) a Tbilisi
západ: Maroko(Sidi-Kacem)
V Čechách každoroční zimní téma, silničáři, sypače, kamiony, co k překvapení některých redaktorů nevyjedou zasněžený kopec, ač to díky fyzikálním zákonům nelze, někdy to připomíná mediální hysterii. Co ty na to očima profesionála ?
Pocity mám rozporuplné až po vztek a zuřivost, když slyším o našem řemesle slova, která se nedají publikovat.
Většina řidičů posypových vozů se snaží, jak umí, jsou ale vázáni mnohými omezeními a nařízeními lidí, kteří jsou v tomto naprosto nekompetentní. Navíc je na mnoha místech systém údržby špatně nastaven, resp. To, tak na mě působí.
Dnes je vše o penězích. V našich zeměpisných šířkách je použití originálních zimních pneu pro nákladní vozidla naprosto nemožné. Tyto pneu jsou určeny na nízké teploty řádově
Nepřímo se tak dostáváme k tématu údržby, oprav a výstavby. Je veřejným tajemstvím, že některé firmy neprovádějí tyto činnosti dostatečně kvalitně. Nelze spekulovat, proč tomu tak je, pouze se občan diví, že stát nedostatečně chrání svoje investice, jaký je tvůj odhad, názor případně zkušenosti?
Občan se diví? Já si troufám tvrdit, že občan už dávno rezignoval, ten už se nediví ničemu. Občan má starosti sám se sebou, má starosti, aby vůbec přežil v tomto zkorumpovaném státě. Výběrová řízení, spřízněné firmy a osoby propojené se státní správou, bohužel zákony už jsou leckdy nastaveny tak, že je vlastně vše v pořádku.
Doplním otázkou na tělo. Účastnil si se nějaké stavby kde bylo evidentní pochybení? Je známo, že spousty řidičů, kteří naváželi materiál, pak vypovídají o jeho struktuře či kvalitě, sami vědí, jestli jezdili přeložení a zdali je k tomu někdo nutil?
Na tělo? To je přímo do živého.
Ano navážel jsem i nekvalitní materiál, jako ostatně všichni, Všichni bez výjimky přetěžovali svoje vozidla, nebylo vyhnutí. Nuceny byly všechny firmy, řidiči, možná i dodavatelé nevím. Např. silnice R6, stačí se po ní projet. Kdo má možnost sledovat, jak se staví silnice a dálnice v té vyspělejší části Evropy, nemusí být žádný studovaný odborník, udělá si obrázek sám. A zase jsme u peněz. Kde skončili? U řidičů v žádném případě ne.
O který úsek se jednalo?
No v podstatě od obce Jeneč až k obci Pavlov, naváželi jsme materiál na podloží vozovky.
Nepamatuješ si která firma ten úsek stavěla?
Jezdili jsme pro jednu firmu tuším z Rokycan, pamatuji si, že hlavní požadavek bylo vozit co nejvíce tun, Tedy překládat.
Dá se říci, že se každý za vidinou výdělku snažil urvat, co se dalo, bez ohledu na tonáž.
Byla ještě nějaká stavba mimo R6 kde si navážel materiál jiných kvalit, než bylo potřeba?
Jinde si nepamatuji, že by se jednalo o takový šlendrián. Pouze při opravách komunikací menšího dopravního významu. R6 byl vrchol, to jsem nikde neviděl.
Co ti přinesl Pražský obchvat jako řidič, který sem jezdí skládat a nakládat případně tudy tranzituje?
Pokud nejedu od D5 na Brno, tak je to celý nesmysl, pouze to stojí čas a peníze firmy, jejichž vozidla jedou směrem D11, R10, D8.
Je to stavba, která přemístila kolony z Barrandova na pražský Chodov a Spořilov, protože úsek Jižní spojky tzv. lanový most, není schopen pojmout tento provoz ve špičce a někdy ani přes den. Navíc je to místo, kde např. každý pátek je vlastně pravidelně nějaká nehoda, díky které dochází následně ke kolapsu. Podivně na mě působí stavba v úseku „bobové dráhy“ za lanovým mostem. Její smysl mě uniká, protože dopravně to nejen podle mého názoru nic nevyřeší. Údajně je to stavba za 2 mld. Nechápu, proč se za tyto peníze nepokračuje od D1 k D11. Asi by to mělo větší smysl, ale nevím, jsou to jen šoférské dohady.
Osobně na mě tento úsek nepůsobí bezpečně. Většina je vedená v zákosu do okolí, což znesnadňuje orientaci a díky velmi hustému provozu, se mě nezdá ani bezpečný. Navíc zde potkávám spoustu osobních vozidel, co jedou někdy naprosto zbytečně pomalu, naopak i několik kamionů, co zase jedou poněkud rychleji, než by se asi mělo. Co ty na to?
Souhlas, někde zbytečný omezení, někde někteří evidentně neví kudy mají jet, kam se zařadit. Chybí automatický postřik na zimu. Vodící světla v tunelech po prvním solení nesvítí, zdánlivě prkotiny vypovídají o kvalitě a provedení, nebo je to jen souhra něčeho, co se na západ od nás neděje v takové míře, jako je tomu zde.
Řidiči osobních vozidel ve strachu před všudypřítomnými kamerami jezdí o deset kilometrů pomaleji než je nutné, neznají jízdu v pruzích mimo město, bohužel jsou to věci, které jsou také provozu nebezpečné, nicméně to není zajímavá represivní činnost pro policii. Uzavřený výjezd na budoucí D3 je lepší pro kontrolu kamionů.
To, že policie tyto přestupky přehlíží je viditelný i na D1 mezi Prahou a Mirošovicema, ale s tím asi nikdo nehne.
Tak ono je snazší odstavit kamion a dělat v klidu kontrolu, než se za hromadu peněz pohybovat v provozu a dělat spíše preventivní dohled. Takhle, to totiž působí na řidiče nákladních vozidel, i když samozřejmě nikdo netuší, jaký příkaz dostala ráno hlídka při nástupu do práce.
Vrátíme se k tvé osobě. Co ty a těžká, nadměrná přeprava?
Auta, náklady, trasy?
Tuto činnost jsem vykonával zejména v letech 1987-91
Bylo to různé, od přepravy panelů až po podílení se na přepravě nádoby reaktoru v Temelíně, váhy od 10-25-50 až po 360 tun.
Při vzpomínce na Tatru 815 TP24, která zde v těch dobách tahala většinu nadměrů, se nabízí otázka na spokojenost s tím, co nabízelo toto vozidlo.
Na svoji dobu to byl velice dobrý vůz, poskytující jak prostor, tak i dobrou adhezi vzhledem ke konfiguraci 6×6, horší byl nedostatek výkonu, problémy s chlazením, v létě problémy s předním nárazníkem při postrku.
Kde si s ní byl nejdál?
S klasikou (koník+návěs) Švýcarsko, Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko a i Rusko – Krivoj Rog,
s tahačem (přívěs) pouze CZ
Klasická Tatra neměla lehátko v krátké kabině. Vím, že šlo demontovat, ale ten prostor, topení….
Ne, typ co jsem měl já, neměl topení, zateploval jsem kabinu,
demontoval lehátko z liazu, přidělával poličku nad přední sklo (odkládací prostory+ rádio+cb ). Topení jsem upravil termostatem na automatický provoz. Dneska se na to dívám, jako na „pionýrský“ doby s úsměvem, ale vůz to byl vynikající, zvlášť na zimu. Nikdy jsem řetězy nepoužil, nikdy se nestalo, že bych uvízl,
na sever a do zemí jako „svaz „, určitě nejvhodnější vozy, které se daly, jak se říká „opravit“ nástroji, jako je kladivo, šroubovák a kombinačky.
Oproti tomu vozidlo s kterým jezdíš teď, je asi pohodlnější, výkonější, servis na telefonu…
Ano, dnešní vozy jsou v podstatě srovnatelné. Jeden má to, druhý jinou vymoženost, pokud vše funguje, jsou velice pohodlné, jak k samotné jízdě, tak i k trávení nutných přestávek a odpočinku, ta horší stránka věci je servis. Bez počítače, si řidič vlastně jen vymění žárovku (nadneseně), cena práce servisu je někdy nad možností některých firem.
Servis, Česko versus Evropa. Jaké jsou zkušenosti ?
Vesměs v CZ špatné, nebo ještě horší, kvalita práce se zatím srovnat nedá, i když je vidět posun k lepšímu, velice záleží na kolektivu lidí v konkrétním servisu, myslím tím, poměr cena – kvalita služby a opravy.
Ještě krátce ke kontrolám řidičů a vozidel. Jsou rozdíly v CZ a jinde např. v EU ?
Rozdíl je někdy zásadní, např. v Německu je kontrola zaměřená na stav pneu + upevnění nákladu. Policista zkontroluje a pokud je vše ok, s úsměvem(většinou) a přáním šťastné cesty řidiče propustí.
V České republice v některých případech dotyčný orgán (je jedno jestli celník, policista, nebo odbor dopravy) hledá „problém“, na kterém by řidiče „nachytal“ a řidiče potrestal a uložil sankci. Musím ovšem říci, že i tento přístup se pomalu mění.
Když jsi zmínil celní správu musím se zeptat na mýtný systém. resp. Irituje mě to, že jako řidič krom všeho ostatního, musím poslouchat jestli krabička pípne či ne. Osobně nejsem schopen až na výjimky tuto činnost provozovat a nechápu, proč za to má být zodpovědný řidič. Navíc, když třeba někdo jezdí na paušál a nemá takový přehled o stavu účtu. Několik kolegů platilo za tyto nedostatky, protože jim bylo zaměstnanci celní správy řečeno, že pokud nezaplatí na místě, budou sankce daleko vyšší.
Tento problém také sleduji, ale podotýkám, že krabička mě zajímá jen v případě, když jí musím dobít, pokud na některé bráně nepípne a to se občas stává, nevěnuji tomu pozornost, já nepodvádím, nemám k tomu důvod a jsem přesvědčen, že případný spor vyhraji (ať já nebo moje firma).
Ono už je podivné, že výběr kontrolují zaměstnanci státu za naše daně, místo toho, aby to výběrčí firma pokryla svými náklady
To ano, v našem státě je velice mnoho takovýchto „podivných“, jak jen to nazvat? Jak jen to nazvat?
Nedávno jsi změnil zaměstnavatele. Důvod změny byl jaký?
Je to skoro rok. Důvod? Jiný pohled na systém práce, finance i nabídka, která v dané chvíli slibovala lepší podmínky.
Bohužel to vidím tak, že podmínky se ve většině dopravních firem zhoršují. Ať už se jedná o platové podmínky, tak o samotný systém práce a přeprav, toto je na velice dlouhou diskuzi, mnoho firem to svádí na současný stav v ekonomice. Situace se prostě v některých firmách zhoršuje.
Tím netvrdím, že v naší zemi nejsou kvalitní dopravní firmy, to by byla lež.
Tak to zcela určitě, nicméně je veřejným tajemstvím, že velké firmy ničí podnikání v tomto sektoru. Myslíš si, že určitá státem daná regulace by pomohla ozdravit tento obor podnikání? Mám na mysli například určitou hranici, třeba za kilometr, pod kterou by nikdo nesměl jít?
S tím mohu jen souhlasit, obecně dumping je u nás veliký problém, ceny někdy 14,50-15 Kč za km hovoří samy za sebe, určitě by nějaká regulace byla třeba, (jako v D) ale i tak, je ta minimální cena velice malá.
No nezbývá než ti popřát spoustu spokojenosti nejen v práci, ale hlavně v osobním životě a poděkovat za rozhovor, který je poněkud delší než zbývá zvykem, ale tak už to bývá, když člověk zpovídá někoho, kdo toho má za sebou tolik v šoférském životě. Tak třeba někdy příště.
Já též děkuji a přeji všem řidičům z povolání a vlastně, nám všem na silnicích více tolerance a radosti v roce 2011
Rozhovor vedl za Sdružení řidičů CZ Martin Kareš.
Nejnovější komentáře