Když se dva perou
Když se dva perou…
Rusko soupeří s Polskem o mezinárodní trh silniční dopravy. Tuto situaci využívají dopravci z ostatních zemí.
Počátky současného problému jsou důsledkem každoročně se táhnoucích jednání kolem povolení, která dovolují polským dopravcům přepravovat zboží do Ruska. Rusové se chamtivě dívají na oblast mezinárodní dopravy. Poláci proto bojují o to, aby nepřišli o zisky. Stalo se již tradicí, že jednání se protahují celé první čtvrtletí. Po prohlášení náměstka dopravy, Tadeusze Jarmuziewicza, zdálo se, že krize je tatam. Ve věci povolení se nám podařilo s ruskou stranou vypracovat kompromis. Uzavřeli jsme dohodu na tři roky, která přináší stabilizaci polské silniční dopravě do roku
Rusko – boj o trh.
Jen několik dnů jsme museli čekat na další zvrat v tzv. „boji na povolení“. Ministerstvo infrastruktury 22. února zveřejnilo prohlášení, ve kterém čteme mimo jiné:
„[…]Zástupci Ruské federace nečekaně přišli s úplně novými, těžce splnitelnými požadavky, které jsou podmínkou vstupu v platnost ujednání z 2. února 2011, kdy ruská strana odstoupila od svých připomínek ohledně počtu povolení platných na jejich území.[…] Z úvahy na rozsah požadavků, byly tyto přeposlány ke konzultaci všem členským zemí ITF[…]. Další pokus o vyřešení konfliktu je naplánován na předposlední týden března.”
– Je to pro nás nepříjemné překvapení, zejména v situaci, kdy ministerstvo už nám sdělilo jiný výsledek jednání. Dále pro Rusko je platných pouze 67 základních povolení CEMT, a to i přes to, že naše ministerstvo informovalo, že Rusové by jich měli uznávat přes 180 – říká Anna Wrona, tisková mluvčí Sdružení mezinárodních autodopravců.
Z toho co nám řekli řidiči a dopravci víme, že problém s vjezdem na území Ruské federace mají stále některé dopravní společnosti. Často bez vysokého úplatku nemůžou ani překročit hranici se zbožím, se kterým dříve nebyly až tak velké problémy. Každý rok mají dopravci nůž na krku, protože podepsané smlouvy a stanovené v nich pokuty za nedodržení objednávky nutí hledat řešení za každou cenu.
– Jde o to, že Rusové nechtějí uznávat obecná povolení, pokud výrobcem zboží není polská firma, a to i v případě, že zboží bylo vyrobeno a naloženo v Polsku. Rozumí to jako náklad z další země a zde je velký nedostatek povolení – vysvětluje Wrona.
– Domlouvali jsme se s ruskými a běloruskými dopravci. Překládali jsme naše náklaďáky, měnili jsme návěsy, aby to oni vezli náklad na svá povolení. Oni přitom vydělávali na tom víc než u sebe, a my jsme mohli plnit zakázky – říká Marek Sławiński, majitel menší spedice.
– Díky tomu, že do Ruska jezdím už několik let, vím komu mohu důvěřovat a zadat přepravu – dodává.
Ne všichni však mají takové zkušenosti a tak si musí radit jiným způsobem. Někteří si založili firmy v zahraničí např. v Německu a problém s povoleními se podstatně zmenšil. Největší „braní“ během té tahanice měli litevští, čeští a slovenští, a také polští dopravci, kteří měli všechna nezbytná povolení. Nicméně taková pomoc mnohokrát prodražuje cenu přepravy, někdy až dvojnásobně. Když se polští dopravci obrátí s podobnou prosbou na kolegy mimo EU je to trochu jinak.Když se dva perou…
– V případě Rusů nebo Bělorusů je levněji o cca 20 procent oproti přímé dopravy z Polska. To nás přimělo k zamyšlení – říká Sławiński.
Rusové vzhledem k vyostřené situaci také nemohli do Polska. Volili trasu přes Litvu do přístavu v Klajpedě, a dále mořskou cestou do Německa. Litevská vláda už začala přemýšlet jak tuto situaci přenést na dlouhodobou spolupráci jak s Polskem tak s Ruskem. Avšak z důvodu interpretace mezinárodních předpisů, kterou využívala ruská strana, tato situace netrvala dlouho.
Kdo pojede do Ruska?
I přes konflikty dopravci stále myslí o ruském trhu, protože bez ohledu na to, že je to velký trh prodeje, dá se tam hodně vydělat. Nicméně málokdo se podniká tak riskantní činnost.
– Chtěl jsem to zkusit, avšak mluvil jsem se švagrem a kolegy dopravci, a jsem od toho odstoupil. Tam snadno se dostanete do nějakých problémů – vysvětluje Rafał Witek, ze společnosti Transpol.
Problém vidí také Grzegorz Haładus z Evropské dopravní databáze TRANS.eu .- Během konfliktu polští dopravci vyhledávali prostřednictvím naší internetové platformy zahraniční partnery, kteří by jim pomohli odvézt zboží do Ruska. Velký význam měla spolehlivost firem, které tuto pomoc nabízeli. – říká Haładus.
– Díky tomu, že těm nejlepším dopravcům z celé Evropy udělejeme zvláštní certifikát Spolehlivý dopravce, každý, kdo využívá naše služby mohl bez obavy si vybrat partnera i pro tak riskantní ruský trh, kde často musíte zaplatit už dopředu. – vysvětluje Haładus.
Těm, kterým se nepodařilo najít spolehlivého dopravce za východní hranicí, zůstává počítat stráty.
– Přes tu celou tahanici jsme 3 týdny nemohli nic vozit do Ruska, a přišli jsme tak o nejméně 80 tisíc dolarů. – říká Jacek Grzesiak , dopravce, který do Ruska jezdí od 8 let.
– Rusové již teď zkoušejí konkurovat s Poláky, kteří mají větší vozidlové zázemí v Evropě. Ještě pár let a naši kolegové z východu získají tento titul. Stačí, že se sami budou bránit před nespolehlivými účastníky trhu, protože jsou jednoduše levnější – předpokládá Sławiński. – Proto měním oblast podnikání, protože za nedlouho se tenhle obchod přestane vyplácet. Chci se věnovat cestovnímu ruchu – konstatuje podnikatel.
Trochu statistiky:
Podle odhadů Sdružení mezinárodních autodopravců, na mezinárodní dopravě do Ruska se podílí cca 8 až 10 procent polského vozového parku, čili až 10 tisíc nákladních vozidel. Každá doprava dává dopravci příjem v průměrnu až 3,5 tisíce euro. Vezmeme-li, že ruskou hranici překračují polští dopravci 10tisíckrát ročně, tak snadno se dá vypočítat, že při třech týdnech polsko-ruské tahanice, přišli dopravci o přepravy na skoro 26 miliónů euro.
Pozn. Jméno dopravce, který jezdí do Ruska, bylo na jeho žádost změněno.
článek byt převzat od :
Nejnovější komentáře