Dneska si představíme předsedu Sdružení řidičů CZ
Dneska si představíme předsedu Sdružení řidičů CZ, o.s. Pavla Lukáše, na webu známějšího pod přezdívkou „Bohoušek“, i když ne tolik jeho samotného, jako spíše jeho pohled na vše okolo řidičů, internetu a sdružení.
Po rozhovoru v českém rozhlase by bylo záhodno, představit tě blíže i čtenářům portálu pro řidiče.
V první otázce se tak zeptám : sám nejsi profi řidič, tak proč je tvá podpora tak velká?
Řeknu to asi tak, dlouho jsem pracoval s profesionálními řidiči – kamioňáky , čili vím, jak je ta práce těžká a zodpovědná a řidič vlastně nemá nikde zastání. Je to vlastně úředník za volantem, který zodpovídá jak za dopravu zboží, tak i za dodržování všech předpisů a nařízení. Hodně lidí na řidiče kouká přes prsty.
2 – Jaká je návštěvnost webu a jak se vyvíjela?
Stránky proridice.eu jsme spustili v dubnu 2009 a měli jsme návštěvnost v prvním měsíci 1470 návštěvníků. V prosinci roku 2009 to již bylo 6900 návštěvníků. No a letošní rok 2010 jsme zahájili v lednu 9000 přístupy. Přístupy se stále zvyšují a je to zřejmě tím, že hodně řidičů, zjišťuje, že se opravdu snažíme pro řidiče něco dělat a ne jen „kecat u piva“. I když, také jsme měli chvilky, že jsme důležité věci řešili u piva – řidiči u nealkoholického.
3 – Kdo všechno ti pomáhá, resp. jak velký je tým lidí snažících se o chod stránek a sdružení?
Samozřejmě, že na chod stránek a vedení sdružení nejsem sám, jeden člověk to nemůže stihnout. Je pár lidí, kteří se spolu se mnou aktivně podílejí na chodu a provozu celého webu. Ať se jedná o správu internetového portálu, psaní článků, řešení palčivých bolestí řidičů a v neposlední řadě i snaha o větší publicitu našeho sdružení. Myslím, si, že budou jako další v pořadí představeni všem ostatním řidičům. Všichni to dělají ve svém volném čase, bez ohledu na nějakou odměnu. Odměnou nám všem je spokojený řidič.
4 – Na diskusním foru si nelze nevšimnout menší sledovanosti sekcí, jako je pro řidiče osobních vozidel a první pomoci. Sekce osobních vozidel se dá pochopit možnostmi, jenž pro tyto řidiče internet nabízí, ale co zmíněná první pomoc?
Menší zájem o sekci řidičů osobních vozidel se dá vysvětlit celkem jednoduše, řidič osobního vozidla nemá žádné problémy, jako řidič profesionál, který jak jsem již psal musí dodržovat mnoho předpisů a nařízení. Řidič osobáku se v klidu odveze kam potřebuje a hlavně kdy potřebuje, nemusí řešit povinné přestávky a dobu řízení. Nepotřebuje zjišťovat nová nařízení a předpisy v dopravě, proto na internetu nevyhledává informační servery pro řidiče.
Horší je to u sekce první pomoci, tam si ale myslím, že hodně řidičů ty informace čte, protože pak se může lépe zachovat při dopravní nehodě se zraněním a může tak zachránit i lidské životy. To, že řidiči moc nereagují, vidím v tom, že současné informace uvedené na našem diskuzním foru jsou tak obsáhlé a podrobné, že k nim není nutná diskuze.
5 – Dá se říci, že ti činnost pro sdružení zabírá spousty Tvého volného času. Co na to říkají tvoji nejbližší a třeba kamarádi?
Ano to je pravda. V současné době jsem bez práce, a tak se mohu sdružení věnovat celý den. Je to opravdu celkem dost práce, ať se jedná o správu webu, tak i různá jednání a to jak v mediích či reklamních agenturách, tak i různá jednání s případnými partnery, se kterými se snažím domluvit spolupráci a případně i podporu. Tato jednání jsou dosti těžká, zatím nemáme mnoho členů a tak se nikomu moc nechce – jak se lidově říká „pustit chlup“. Zatím se nám podařilo zajistit slevu pro členy u pojišťovny UNIQA. Další jsou zatím v jednání.
A co na to říkají nejbližší a kamarádi? Myslím si, že mi dost lidí fandí, ví jaký jsem a věří, že se nám společně podaří prosadit to, že povolání řidiče bude na odpovídající úrovni. Že média nebudou dělat štvavé kampaně na kamiony, bez kterých by nebyly tak dobře a levně zásobovány supermarkety a výrobní podniky.
6 – Je možné po tak relativně krátké době fungování posoudit, jak na tom vlastně český profesionální řidič je? Z některých diskusí se totiž lze domnívat, že je spousty mýtů a polopravd mezi řidiči ohledně některých bodů silničního zákona.
Ano to je pravda, většinou je to pořád dokola : „jedna paní povídala“. Ale nikde není nic přesně napsáno, nikde není jasné a hlavně závazné stanovisko, jak určitou věc řešit.
Nejmarkantnějším příkladem je dodržování nařízení 561/2006, které nařizuje řidičům, kdy můžou řídit, kdy musí mít přestávku v řízení apd. Toto nařízení je celkem složitě napsané a tak lze dovozovat mnoho různých výkladů. To, že si to říkají řidiči mezi sebou tady nechci řešit, ale je hrozivé, že tyto nepravdy šíří i mnoho školitelů, kteří mají školit řidiče a co je nejhorší, že ani mnozí policisté a příslušníci Celní správy nejsou dostatečně znalí těchto předpisů.
Jasný případ z poslední doby – řidič byl v sobotu na profesním školení, kde byl náležitě proškolen z nařízení 561/2006, dále mu bylo vysvětleno, jak provádět i ruční záznam na tachografický kotouček. V následujícím týdnu byl zastaven policejní hlídkou, která mu neuznala ruční záznam a chtěla po něm „protočené kolečko“. Řidič se ohradil, že byl v sobotu na školení řidič, kde mu to bylo vysvětleno, a že je to napsané i na webu www.proridice.eu. Policisty mu bylo sděleno, že tam odpovídají pouze amatéři, kteří tomu nerozumí. Řidič správně odmítl zaplatit pokutu a policisté ho nechali odjet. Jasný důkaz, že si policisté nebyli svým názorem jistí.
7 – Řidič profesionál, prochází pravidelným školením, oproti tomu stojí skupina řidičů osobních vozidel, která složí zkoušky vlastně jednou za svůj šoférský život a to je vše. Myslíš si, že ona třeba taková nevraživost, nebo vůbec projev řidiče amatéra je těmito faktory ovlivněn?
Nevím, zda je to způsobeno tímto postupem, spíše si myslím, že mnoho řidičů osobních vozidel bere řidiče kamionů jako něco odpudivého, co je na silnici zdržuje a brzdí. Pokud by si totiž řidič osobního vozidla musel sednout do kamionu a chvíli řídit, tak by poznal, že je to úplně jiné než v osobáku. Zastavit či rychle rozjet 30 tunový kolos nejde tak jednoduše jako osobáček. Jistě jste v mediích sledovali článek, kdy jedna naše členka dělala učitelku řidiči osobáku, kterého novináři posadili do kamionu.
Dále, jak jsem již psal, řidič náklaďáku musí za jízdy sledovat provoz na komunikaci, musí sledovat dodržování přestávek a doby řízení, musí sledovat mýtné krabičky – zda se řádně hlásí na mýtných branách a hlavně musí vše přizpůsobit tomu, aby dojel na nakládku či vykládku včas a podle objednávky, jinak hrozí firmě pokuty.
8 – 160 kilometrová rychlost jako maximum na některých úsecích neprošla schválením, Myslíš si ve vztahu ke stavu dálnic a bezpečnosti silničního provozu je tak správně?
Toto nechci řešit, když je člověk mladý, tak se chce hlavně „povozit“a jezdit 130km/h není moc adrenalínové. Také jsem dříve jezdil rychleji, ale dnes v mém věku už vím, že není kam spěchat. Dnes už si v klidu vychutnávám jízdu. Jinak podle mě nezáleží jaká je schválená maximální rychlost, ale na tom, kdo a jak řídí. Někdo může jezdit 200km/h a nenabourá, někdo jezdí pomalu a je samá bouračka. Vše záleží na mnoha okolnostech.
9 – Chystá sdružení nějaký projekt k tématu bezpečnost na silnicích ?
Jako sdružení jsme podali přihlášku do Evropské charty bezpečnosti silničního provozu,
chceme působit na řidiče, aby brali ohledy na další účastníky silničního provozu. Spustili jsme petici proti přetíženým vozidlům, které mohou ohrozit i bezpečnost silničního provozu, stále ještě sbíráme podpisy na podporu petice, která je na http://petice.proridice.eu.
Chceme vytvářet návody a rady pro řidiče, jak se správně na silnici chovat, jak být ohleduplný a hlavně předvídavý. Také spouštíme akci : Jsem slušný řidič, jsem členem sdružení. Také řešíme zviditelnění mrtvých úhlů u kamionů o kterých mnoho řidičů osobních vozidel ani neví.
10 – Poslední dotaz bych měl ve smyslu Tvého přání, myslím tím co by jsi přál do dalších dní, měsíců a let sdružení, které je tak trochu Tvoje dítě?
Co přát dítěti? Hodně síly a hodně spokojených řidičů, na které už media nebudou dělat hony. Firmy aby řádně a včas platili svoje řidiče a tím se naplní i moje myšlenka :
spokojený řidič = spokojená firma.
Také bych si přál, aby bylo více členů, kteří se zapojí do práce, které je stále dost. V dopravě je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že se nám to jednou povede. Jinak bych chtěl popřát všem hodně šťastných a klidných kilometrů.
Nejnovější komentáře