Auta jsou mým koníčkem

Řidič, strojník bagru když je potřeba prostě 27letý kluk pro všechno. Jak jinak v rodinné firmě.

Lukáši začneme vzděláním. Jak jsi na tom?

Vyučil jsem se automechanikem jako spousta dalších, později jsem si při práci dodělal maturitu.

Jak jsi se dostal k ježdění?

Táta jezdil od nepaměti a po převratu šel jezdit sám ne sebe. Logicky jsem se tedy v pozdější době přidal. Naskočil jsem jako pomocná síla a makal

Naskočil jsi na jakou pozici?

Začal jsem jako strojník na minibagru a začal jsem jezdit s Liazkou, prostě co bylo třeba, to jsem dělal. No a ve volném čase jsem si dodělal maturitu.

Co obnáší práce u vás ve firmě?

Děláme vše, k čemu jsou zapotřebí minibagry a naše sklápěčky, ponejvíce přípojky, kanalizace, bazény atd. Spektrum je poměrně široké, člověk dneska musí brát to co je.

Jezdíš Liazkou, jsi spokojený s tímto dnes už postarším vozem?

Jsem a musím být, protože si nic jiného zatím dovolit nemůžeme. Je to dostupné vozidlo, snadno opravitelné, pokud nastane nějaká závada a hlavně levně opravitelné. To jsou poměrně limitující faktory. Práce jistá není a nelze brát něco na půjčku, to by se nám také nemuselo vyplatit.

Kde se nejvíce pohybuješ, jezdíš?

Nejvíce děláme okolo Prahy, v nových okrajových částech, ale s Liazkou jezdím kde se dá, byl sem i v Ostravě a to už je pro mě dálka v příměru běžného ježdění okolo komína. :-D

Dá se říci, že taková cesta se stává i dobrodružstvím.

Okolo Prahy a hlavního města nevyjímaje přibyla spousta zákazů a omezení. Jak se s tím dá vypořádat?

Zákazy a omezení okolo Prahy a zejména Říčan, to je kapitola sama pro sebe. To je opravdu asi možný jenom v Čechách. Velmi často se zde pohybuji, musím, neboť lidé si nás objednají na práci a musíme tak jezdit kde je třeba, Člověk je pak odkázaný na dobrou vůli strážníků nebo policistů,  kteří jsou někdy schopni to pochopit, jindy si zase řeknou o nějakou stovku za pokutu. Ale spíše jsou hodní a chápou, že člověk se tam někudy dostat musí.

Vrátím se ještě k autu a jeho spolehlivosti. Kolik času tak věnuješ údržbě a opravám Liazky?

Je to různé. Někdy to měsíc jezdí jako čert, pak přijde nějaká ta oprava, Nedávno jsem dělal obligátní těsnění pod hlavami a ještě jsem přitom zjistil, že jsou popraskaný písty. Takže o víkendu bylo o zábavu postaráno. A když je čas, tak se jí snažím taky zkrášlit a vylepšit.

Není to o tom, že člověk zaparkuje, bouchne dveřmi a jde domů. Ale nestěžuji si.

Čemu se věnuješ, když nejezdíš se svojí bílou krasavicí?

Mám doma autodílnu a ladím si tady tak trochu auta a známým dělám nějaké opravy. Dříve sem jezdil amatérské závody, ale nejde to finančně utáhnout, takže je takhle.

Zdá se, že času nemáš nazbyt. Nebo snad máš ještě nějaký volný čas?

Jestli se ptáš na přítelkyni, tak ano, mám a jsem rád, že zrovna i ona je taková automobilová. Je to paráda, jsme spolu už několik let a klape nám to. Už budujeme i společné bydlení.

Koníček je jasný. Liaz, pak auta, auta, zase auta, a když ještě zbyde trochu času, tak se věnuji sbírání modelů, abych si měl s čím hrát v zimě, když jsou dlouhé večery.

Co internet versus auta?

Internet používám, chodím tzv. na truck forum, kde se dá něco zajímavého přečíst, nebo se tam pobavit s ostatními o společných problémech.

Ještě navštěvuji stránky Sdružení řidičů CZ, protože když potřebuji něco z legislativy, tak sem tam vždy dozvím odpověď, která mě pomůže. Nejsem však členem.

No a ještě sleduji různá fora o úpravách vozidel a jejich vylepšení, prostě v duchu toho, co mě baví a co potřebuji to si najdu.

Lukáši díky za rozhovor a ať se daří, pěkný svátky a Lizka ať jezdí minimálně celý další rok.

Já také děkuji a přeji všem krásné vánoce, a jak se říká: anténou hore, kolama dole aneb prostě ať se každý vrátí domů v pořádku.

Rozhovor vedl Martin Kareš